miluju vůni moře.

V pátek odpoledne se stala nečekaná věc, Senan přišel z venku a řekl, že by se se mnou rád kouknul na film, ale že ještě musí něco sehnat a já mám sedět na gauči. Po chvilce rámusu v kuchyni, přišel a nesl dvě čokoládové tyčinky a dva pytlíky chipsů, že když se spolu budeme dívat na film musíme si spolu dát něco dobrýho. (pro vysvětlení - nestává se to obvykle, že by se mnou S. rozdělil a navíc tenhle týden byl fakt hrozný - ale o tom někdy příště).
Páteční večer jsme strávily s Mari a Mariou v McDonalds na zmrzlině, protože to bylo jediné místo, kde se dalo povídat, bylo tam místo a nebyl tam obrovský hluk. Dohodly jsme se, že pojedeme v sobotu na nějaký výlet. Hledaly jsme nějaké hezké místa u moře a rozhodly se pro Howth. A bylo to skvělé rozhodnutí! Po týdnu deště (já vím, co jiného taky v Irsku čekat) byla předpověď na víkend - partly cloudy. Hurray! Howth byl nádherný! Je to malá vesnička na pobřeží, přístav s majákem. Prošly jsme pobřeží. Všude byla cítit slaná voda, miluju tu vůni. A ten pohled na moře... Teda samozřejmě jsem viděla moře už dřív. Ale.. To byla jedna z těch chvil, kdy jsem věděla, že svět nemohl vzniknout jen tak náhodou. Ten pohled byl fascinující. Nedaleko byl ostrov o který se rozbíjely vlny a my jsme na to jen fascinovaně koukaly.