bardzo drahé.

potkaly (jsme) se u Kolína Dublinu.. s Aničkou. Netrávíme spolu každý volný den, který máme, ale vždycky je to intenzivní a plné sdílení našich dojmů o I(rsku, rech, diotiských psech..). Jsem za ty chvíle tak vděčná. I za to, že se někomu dějou podobné trapasy a neuvěřitelné věci jako mně.

ČTVRTEK jsem strávila s Aničkou v centru. Anička mi ukázala jednu moc hezkou, stylovou kavárnu. Plnou zrcadel, které matou. Jeden z baristů se na nás celou dobu usmíval a když nám podával kafe, ozvalo se "latte, děkuji, prosím." Moje mysl je poslední dobou občas pomalá. Něco mi na tom nesedělo, a pak mi to došlo. Aha, to nebylo anglicky. Když jsem skoro odcházely, přišel nenápadně uklízet stůl, který byl vedle toho našeho, pořád se usmíval a zeptal se nás "jste tu na holiday?" Pan barista byl z Polska, ptal se nás co tu děláme, odkud jsme, prohodili jsme pár vět a řekl, že je tam skoro každý den, tak máme zase někdy přijít, bavili jsme se o českém pivu, které se dá v Dublinu sehnat, ale pak jsme všichni naznali, že je to tady "bardzo drahé." :D