zahrada.

jezdím kolem ní, pokaždé, když se vydám do centra. kvůli ní, ráda sedím v druhém poschodí autobusu. je kouzelná. jakoby ani nepatřila do Dublinu. cihlový dům je obrostlý břečťanem. kolem sloupů se plazí břečťan. je nádherně upravená. je v ní plno zeleně a teď v zimě. vždy tam jsou pootevřené vrátka. a já si často přeju, abych nejela autobusem, ale šla kolem pěšky a mohla tiše do zahrady vkročit. přeju si, aby to byl můj dům. abych tam měla houpačku. mohla si tam číst, popíjet kafíčko, hostit tam návštěvy. je přesně jako ta moje vysněná. Jako ta, co byla celou dobu v mé hlavě, ale nikdy neměla ten správný obraz. teď už jej má!