bla, bla, bla, bla, bla, bla

Myslela jsem si, že jsem dostatečně trpělivá. Ale...
Každá trpělivost má své meze.
Takže ta "má" taky.

Začínám mít odpor k psaní, protože poslední týdny píšu pořád něco do školy a nějak to nemá konce, teda pomalu už ten konec vidím, ale pak se najednou zase setmí, když zjistím co mi zase chybí.

(Proto se odreagován nyní psaním na blog ke kterému naštěstí stále odpor nemám.)

Můj vedoucí ročníkové práce hraje mrtvého brouku a pokaždé, když se ho zeptám, jestli už tu práci četl, tak mi řekne, že dnes odpoledne už určitě. Na větu: "dnes odpoledne už určitě." jsem už alergická!

Mám své období, kdy mi trvá odpovídat na maily a SMS. Poslední SMS rozepsanou 4 dny, než jsem jí dopsala a poslala.

Dneska jsem s hrůzou zjistila, že do pátku musíme mít zavedené téma bakalářské práce v ISu, napsala jsem jeden prosebný email, jednu možnému vedoucí a aktualizuju neustále email, jestli už neodpověděl, zatím neúspěšně.

Opět jsem nenapsala test z angličtiny a mám tak strašnou nechuť jej opravovat.

Na doučování se snažím učit jednoho třeťáka - hodiny. Říkala jsem si, že bych mohla začít tím jednodušším. Od první chvíle kdy na doučování přijde, kouká na hodiny kolik je a pořád se mě ptá, za jak dlouho už bude moci konečně jít domů. Zatím se mi podařilo jej naučit, kolik je čtvrt, půl, třičtrtě a celá.

Minulý týden v poradně pro bezdomovce se mě jeden zeptal, jestli s ním o prázdninách oslavím jeho 21 narozeniny, že je nemá s kým slavit. A pak se zeptal: "pijete šampus?" Od někoho kdo nemá skoro nic, to je velice velkorysá nabídka :D.

Ta věc z vedoucí ročníkové práce se ještě "vylepšila". Napsala jsem mu email, jestli teda tu práci četl  a mohl by se k ní nějak vyjádřit. O dvě hodiny později mi přišly dva emaily se zprávami z praxe, kde u jedné dokonce napsala 43% z vaší zprávy z praxe se shoduje se zprávy slečny L. (žádná taková v ISu neexistuje) - mohla by jste s tím teda něco udělat?

Máte taky občas chuť vyhodit notebook z okna?!