Občas, když znovu odevzdávám nějakou práci 23:59 si říkám, jak to příště udělám jinak, ale málo kdy se mi to polepšení povede. Asi mám prostě ráda to spojení: "za minutu dvanáct." Možná je to něco jako adrenalin. Říkám si, jestli v té minutě nespadne internet nebo se nestane něco podobného. Ale teď můžu říct jen - UFFF! I když mi tu práci několikrát vrátí, odevzdala jsem ji v termínu.
Zítra můžu pokračovat v kupě dalších esejí.
Rozhodla jsem se znovu začít běhat, objevila jsem ideální trasu na běhání. Cestou, necestou, polem, nepolem. To probuzení ráno po prvním běhu bylo bolestivé, svaly mám ztuhlé. Včera jsem se nenechala tou prvotní bolestí odradit a šla znovu. Dneska mám problém chodit po schodech, sedět rovně a pokrčit nohy. Snad si svaly zdárně odpočinou.