Jak Baru maturovala.

Po hrozné noci, plné snů o tom, jak si vytahuju otázky do ZSV, které neumím jako bylo právo a makroekonomie, bouřce, převalování se a sevřeného žaludku, konečně nastalo ráno. Oblíkla jsem si své šaty dostatečně maturitní, vzala si oblíbený hnědý svetr, dřevěné hnědé korálky, boty, které vypadají jak indiánské a spolu s G. a B. vyrazili na autobus, spíš jsem na něj utíkali. Pan řidič autobus se na mě koukl, usmál a zeptal se "taky maturita?", tak jsem jen kývla a snažila se udělat něco mezi šklebem a úsměvem.
Přišli jsme do horního patra školy, kde už většina spolužáků byla. Hela za mnou přišla: "Tobě není dobře a jsi hrozně nervózní, že? Úplně to na Tobě vidím". Nebylo to úplně to co jsem potřebovala slyšet, ale je to Hela. Tak jsme se všichni shromáždili a oficiálně se maturity zahájily, paní předsedkyně naší maturitní komise byla usměvavá sympatická paní, která nás svým úsměvem těšila celé dopoledne.
V 8: 20 si pro mě přišla naše paní místopředsedkyně s tím ať zajdu pro přísedícího na češtinu do kabinetu, tak jsem klepala  a nic v tom vyběhla i Hela, cože on tady není?! Náš přísedící byl pan H. učitel výtvarky a češtiny, umělec, bohém a taky trochu podivím. Za pár minut se objevil a vběhl do třídy s deštníkem a taškou v ruce právě ve chvíli, kdy se mělo začít zkoušet. Já jsem si zrovna mohla jít tahat, vytáhla jsem si 6. - Pýchu a předsudek, což bylo příjemné povídání o obsahu, postavách, tomu proč se mi to líbí a co ráda čtu, o anglickém romantismu, německém preromantismu. Jedna z podotázek bylo charakterizovat hlavní postavy, když jsem popisovala paní Benetovou, tak jsem řekla, že je taková, co na srdci to i na jazyku, v tom se Hela začala smát a prohlásila: "No to ona je úplně, jak já." Hela se mě zeptala jestli to na mě v Anglii dýchalo romantismem, tak jsem ji pověděla, že zajisté. :) Popsala jsem ještě neumělecký text, recenzi na filmové zpracování Pýchy a předsudku a čas byl u konce. M. zrovna připravující se na potítku se na mě usmál a zvedl palce nahoru, což bylo moc milé. Vyšla jsem na chodbu a paní ředitelka, které si tam na chvíli přišla poslechnout mé povídání mi řekla, že hlavně nemám mlčet, protože přišla zrovna ve chvíli, kdy jsem nepochopila na co se mě pan H. ptá.
Posadila jsem se na chodbu za G. a Eli a druhou Eli a povídala jsem jim co a jak. Což se opakovala i po celý zbytek dopoledne a tímto bych jím chtěl nejvíc poděkovat za podporu :).
Jako druhý předmět mě čekala angličtina a i když jsem o samostatném tématu mluvila jen pět minut, protože zbytek času sežrali jiné aktivity, tak mě zrovna moc neuklidňoval ten fakt, že za celý svaťák jsem se na angličtinu nestihla ani podívat. Paní A. přišla o chvíli dřív, zeptala se nás jak nám šla čeština a Peťa už šla tahat. Nešla jsem tam teda s moc dobrým pocitem, navíc mě zavolali ještě o 5 minut dřív, kvůli časům které značně neseděly, takže jsem musela ještě čekat a sledovat ty červené kolečka na stole a všichni se od stolu na mě jen usmívali. Po tom úmorném čekání mě teda zavolali a já jsem si vytáhla Austrálii jako téma k mluvení, otázky, které mi paní A. pokládala byly o jídle, dialog jsme vedly o tom, že chci jet v létě do Británie a potřebuji doučit angličtinu a obrázky, které jsem popisovala a následně srovnávala se týkaly sportu - bruslení a rodiny, která jela na kolech někde v horách. Na potítku jsem se snažila vyčíst něco z mapy a dát tomu správný anglický přízvuk - docela mi pomohly i obrázky a něco jsem vymyslela. Uteklo to jako nic a už jsem seděla u stolu a říkala "good morning, first let me introduce myself please".. Paní A. prohlásila "if you are ready, we can start." Bylo to super se rozmluvit na tak obyčejné věci, v tom paní A. začala volat na svou kolegyni, že jí nefungujou hodiny v počítači a docela jsem měla pocit, že mě přestala poslouchat, naštěstí to brzo zapnuly znovu a mohlo se pokračovat. Protože u státní maturity z angličtiny je dodržování časů důležité přesně na minutu.
Třetím předmětem bylo ZSV, pan B. přišel už dřív, prohodil s námi pár slov a slíbil, že bude hodný. Když jsem si tahala, chtěla jsem hlavně nějaké nízké číslo. Otočila jsem to černé depresivní kolečko a tam bylo "20", pan B. výborně tak to je taky filozofie, jako Peťa, která měla 22 filozofii humanismu. Pan B. mi na potítku nalistoval seznam otázek a podtémat, zeptal se mě jestli to bude v pohodě, tak jsem říkala, že snad jo a odešel zkoušek. V hlavě mi proletělo "výborně, to je to na co ses ani nekoukala, ale něco snad si vzpomenu z hodin, kdy jsme to probírali a byla jsem na to i zkoušená." Navíc byl tam ten Filozofický slovník, kdy sice díla byla napsaná jen latinsky, ale pokud člověk věděl aspoň trochu, tak ho to nakoplo. Jen mi trochu dělalo problém si  v nervozitě vzpomenout, jak vlastně jde abeceda po sobě a jak to mám hledat. Na potítko za mnou přišla Hela, zeptala se mě co mám, a že to by teda nevěděla. Pan B. byl skvělý a nakonec to byl dialog a středověku, Akvinském, patristice, scholastice a Augustinovi a dalších ocasech filozofech. Znovu jsem si uvědomila jak moc je velký, když vedle mě seděl, ale aspoň mě to nutilo sedět rovně, abych se dostala aspoň trochu do jeho úrovně :D. Nakonec se mě zeptal o čem jsem psala seminárku a proč. A když jsem se zvedala, tak se usmála a řekl jen "dala jsi to."
Poslední mě čekala čeština, kterou jsem měla prošlou celou a na to jsem se spíš těšila než, že bych se bála. Vytáhla jsem si otázku č. 24 - Českou prózu po roce 45 - což mě potěšilo, měla jsem tam dost věcí přečtených, a tak to byla radost. I když pan H. byl ocas a hrozně mi do toho skákal a bylo těžký ho přerušit, ale nakonec se mi to vždycky podařilo. Jako B. část mluvnice - jsem tam měla rozvíjení slovní zásoby a zeptal se mě co to znamená zkratka "IT", že se to v dnešní době používá běžně a už jsem odcházela ven s dobrým pocitem a G. a E. mi gratulovaly k úspěšnému složení maturity.
Ve 12:55 si nás všechny zavolali k slavnostnímu vyhlášení - Barbora Halušková, čeština 1, zsv 2, státní čeština 9 bodů a angličtina státní 36 bodů. Juchů :). Následovaly gratulace, paní ředitelka mi opět zopakovala jak musím víc mluvit a mít hlavu vzhůru, paní předsedkyně mi řekla, že jsem byla skvělá a Hela měla radost :).
Zavolala jsem taťkovi, napsala pár radostných SMS a vyrazily jsme za tetou na úřad, která už to věděla a jen mě čekala se slzama v očích, já jsem věděla, že to dáš.
Dovezli jsme G. od tety na vlakové nádraží a pokračovali domů, kde na mě čekala už babička s dědou, měli radost.
Brácha mi koupil FRISCO, dala jsem si ho pěkně vychladit a pokračovala nahoru si lehnout, protože jsem se dostala do fáze únavy a nutnosti si odpočinout, usnula jsem spánkem na dvě hodiny. Radostně jsem uklidila všechny papíry, které se povalovaly všude kam se člověk v obyváku podíval, odnesla si vše zase zpátky do svého pokoje. Bráška mi udělal ještě večeři - vaječinu, za odměnu jsem mu dala cucnout Frisca a užívala si ten super pocit, že to nejhorší z maturit má za sebou.

V předmaturitní neděli jsme šli ven fotit, odreagovat se a nadýchat se toho našeho vesnickýho vzduchu, někdy (brzy) napíšu historku o koze, která na mě skoro zaútočila, a nebo tak aspoň vypadala, když se proti mně rozběhla :P.