čtvrtek 20. ledna 2011

"Poslechni, máš ty v tej palici aj cosik iného než enom totok?"

Sice jsem řekla, že dokud nikdo nenapíše nějaký komentář, budu trucovat a nepsat na blog, ale dneska mě ve škole napadlo právě tolik věcí, který bych si tady chtěla napsat, že prostě musím!
Moje víkendy v DIÁŘI se pomalu začínají zaplňovat, dneska tam přibyly i termíny státních písemných maturit, což ve mně trochu probouzí nepokoj, už jen proto že je to za 18 týdnů.
I přesto, že nám ve škole říkali jak nás budou mučit, tak je tam většina hodin jen ztrátou času, který by se dal využít daleko lépe. Proto většina hodin vypadá tak, že jeden člověk je zkoušený a zbytek třídy si jen čte, nebo diskutujeme nad tím co vlastně s naším gymplem, jestli se zavře nebo zůstane a i když víme, že my nejsme ti, co by to mohli ovlivnit nebo nějak změnit, nepřestáváme nad tím diskutovat.
Odpoledne jsem se přihlásila na SCIA, který budou první únorovou sobotu, takže bych měla znovu vytáhnout z šanonu testy a začít je procvičovat, nebo cvičit jen dál hlavu, i když v přemýšlení je docela mistr, ale bohužel asi jen v přemýšlení nad nepravýma věcma v pravě nepravou chvíli. Trochu se obávám, že ani procvičováním se to moc naučit nedá, je to jen o to nebýt naprosto vynervovaná a neztrácet poslední dobu jen stresem nad tím, kolik mi toho chybí. I když minule mě můj velice sympatický spolusedící upozorňoval na to, že tam toho mám nějak moc a jeho neustálý odfrky a hudrování po každý části bylo docela vtipný a nejlepší bylo jak si stěžoval na hodiny, které vlastně vůbec netikaly nahlas, ale dobře, chápu, že pokud je někdo naštvaný, dokáže hudrovat naprosto nad vším.A pak se slovy: "Myslím, že se uvidíme zase příště!" modrooký chlapec odešel a odnášel si svou nejdražší tužku v životě :).
Dnešní školní dopoledne jsem se nechala unášet knihou Haruki Murakamiho - Po otřesech a zamilovala jsem se do pana Mijakeho, jeho hanáčtiny a hrozně jsem se nasmála. Jen posuďte sami, dle krátkého úryvku:

"A vy jste si fakt jistej, že vám to nevyhasne?"
"Su. Za moment to tak blafne, že budeš čučat."
"Teda pane Mijake, a kde jste vlastně přišel k takovejmhle vědomostem?"
"Vědomosti bych temu ani neříkal, ale většinú tenkrát, dyž sem jako malý chodil do skauta. Tam ťa teho o rozdělávání ohňa naučíjá tolik, že to až jednemu skoro není milé."
"Aha?" udělal Keisuke. "Tak vy jste bejval skaut?"
"Enom tím to ale samozřejmě néni. Eště je v tom aj cosik jako talent. Možu řéct, oproti iným luďom mám na rozdělávání ohňa zvláštní cit."
"No, to sice může bejt zábavný, ale na moc peněz si s takovým talentem asi nepřijde, co?"
"Tož to sa možeš vsadiť, že né," zasmál se Mijake.


Venku se zase všude ve vzduchu třepotají vločky sněhu a je na mě moc hezký pohled, zvlášť když probíhá hodina fyziky a polarizace světla není tak uchvacující. Mám ráda, když sníh křupe pod nohama, protože je jeden z nejpříjemnějších zvuků.
A tak si jdu radši dopít mátový čaj a dál trávit čas ve společnosti pánů - Protágora, Gergoria, Sokrata, Aristotela, Platona, Diogena a dalších.
Krásný večer vám všem :).

4 komentáře:

  1. HEJ! Mijakeho jsem objevila já :-D! Ale byla tam ještě lepší část, ne? Těším se, až si Po otřesech dočtu ;)

    P.S. S Tomem by jste mohli napsat sbírku filozofických básní. Budu Vám dělat manažera :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Oki, já vím, že jsi ho objevila Ty, ale mezitím co si odjela, jsem si ho zamilovala i já :P. Mně se tahle asi líbila nejvíc, ale Mijake je samozřejmě vtipnej celou dobu ;). Hm, tak to si musím do pátku pohnout a dočíst ji, ne myslím, že to už to stihnu dneska nebo nejpozději zítra.
    Sbírku filozofických básní o ničem :D.Může být a můžěš být manažerem, ale jen pod podmínkou, že budeš vždycky říkat "znáte moji sestru" :P a teda pokud s tím Tom bude souhlasit a bude chtít taky něco vydat a když ne, tak vlastně můžeš být manažer jen mě samotný :).

    OdpovědětVymazat
  3. Není nad efektivně strávený čas ve škole ;) Trochu se divím, že vás víc nedrtí, u nás byly před maturou flákací předměty akorát ty, z kterých jsme nematurovali... Jiný kraj, jiný mrav. Můžeš aspoň ve volných chvílích procvičovat ty testy, protože hafo věcí se dá fakt naučit mechanicky a ten stres pak nehraje až takovou roli. Jo a v neposlední řadě: nejen, že za těch 17 týdnů bude matura, ale hlavně: za 17 týdnů bude po matuře a budeš mít nejdelší prázdniny v životě, Balujko. To bude paráda! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Někdy je to hlavně hrozně ubíjející, když víš, že můžeš dělat něco jinýho, ale nějak to nejde, lepší je si číst nebo se jen poflakovat :D. Ale hm.. poslední dobou se mi docela daří něco dělat a využívat čas efektivně. V předmětech z kterých maturujeme taky docela něco děláme, poslední dobou píšeme písemky, ale není jich zase tolik ;), takže ve výsledku je to potom minimum ;). Nebo to tak prostě působí na mě samotnou. Dneska jsem využila čas v matice k vyřešení analytické části a docela mi to i vyšlo, tak jsem byla sama sebou potěšena :). Už se těch prázdnin nemůžu dočkat ;). Hlavně se taky nemůžu dočkat toho, že nám vyjde naše čajování ;), ani nechci myslet na to, jak dlouho už to plánujeme :(.

    OdpovědětVymazat

terapie

 I blog, který byl pár let mrtvý může znovu ožít. Uvědomuju si víc a víc, jak mi chybí někam ukládat svoje myšlenky. A moje terapeutka říká,...