Snažím se chytit tu MYŠLENKU, ale je to jako klubíčko vlny, skutálelo se mi z kolen, když jsem zhoupla v proutěném křesle. Utíká přes místnost a pořád dala a nejde ji dopadnout. Jakoby se ani ona sama nechtěla zastavit, ale pořád potřebovala utíkat dál. Je to jako se špagetou, která nemá konec, člověk ji ukusuje, ale nikdy se nedokouše ke konci. Jako s myší, která se rozběhne a neustále se někam schovává, daří se jí utíkat a vždycky si najde jinou, lepší skrýš.
Slzný kanálky nevysychají, ale pořád jsou dost zavodněný. Slzy se koulí po tváři jako malé perly a při kadžým dopadu na podlahu tiše cinknou. V jezírku, který se na podlaze tvoří, by skoro mohly růst lekníny. A já pořád nejsem dost obrněná, dost silná na to, abych to překonala.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
terapie
I blog, který byl pár let mrtvý může znovu ožít. Uvědomuju si víc a víc, jak mi chybí někam ukládat svoje myšlenky. A moje terapeutka říká,...
-
I blog, který byl pár let mrtvý může znovu ožít. Uvědomuju si víc a víc, jak mi chybí někam ukládat svoje myšlenky. A moje terapeutka říká,... -
dlouho jsem sem nenapsala, ale stále žiju a moje myslánka existuje. ne, že bych myslánku nepotřebovala, ale spíš mi nějak chybí to, jak to v...
Jůůů, krásný nový design!!! A jsem ráda, že jsi na blogspotu!
OdpovědětVymazatBTW moc pěkná písnička :-*
A ano, už jsem se téměř vyzdravila, i když ještě beru stále antibiotika... :)
děkuju Miško :), víš jak mě každej komantář potěší :). tak doufám, že už seš pořádně vyzdravená :). máš opět stylovou fotku ;).
OdpovědětVymazatzjišťuju, že blospot má hodně výhod a hlavně nemá reklamy :).